PĚŠÍ ZÓNA NA PŘÍKOPECH
Ulice Na Příkopě vznikla v místě zasypaného příkopu, který vedl před hradbami staroměstského opevnění. Levá strana (lichá čísla) patří k Starému Městu, pravá strana ulice (sudá čísla) je vystavěna na území Nového Města.
Ulice patří částečně k pěší zóně a vede od dolní části Václavského náměstí a od ulice Na můstku k Prašné bráně na náměstí Republiky. Opevnění Starého Města, jehož součástí byl i hradební příkop, je dosud patrné ve zbytcích brány v ulici Na můstku v čp. 380/I, ve Staré rychtě v čp. 404/I, část hradby zůstala zachována blíže k Ovocnému trhu v čp. 579/I a nejviditelnějším důkazem starého opevnění je Prašná brána. Příkop se nacházel před více jak dva metry silnou hradební zdí, byl asi deset metrů široký a osm metrů hluboký.
Když byl hradební příkop naplněn vodou, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov, kam bylo možné v těchto místech vstoupit Svatohavelskou bránou v ulici Na můstku a dnešní Prašnou z Hybernské ulice. V roce 1348 založil Karel IV. Nové Město pražské a opevnění, hradby i příkop ztrácely svůj přímý obranný charakter, a tak dal Karel IV. příkaz k boření hradeb kolem Starého Města.
Dnešní ulice Na příkopě začala skutečně vznikat až definitivním zasypáním staroměstského hradebního příkopu v roce 1760 a podle logiky místa získala i název Na příkopě. Ještě v témže století se však ujalo pojmenování V alejích, neboť středem ulice bylo vysázeno lipové stromořadí, po roce 1781 měla pak ulice název V starých alejích, aby se odlišila od novějších alejí na dnešní Národní třídě. V letech 1839 - 1870 nesla ulice název Kolovratova nebo Kolovratská třída podle Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat (1778 - 1861), nejvyššího pražského purkrabího, jenž měl na Ovocném trhu palác se zahradou, která zasahovala až do ulice Na Příkopě. Hrabě z Kolovrat měl podstatnou zásluhu na zřízení našeho Národního muzea. V roce 1870 byl ulici vrácen její původní a nejstarší název Na Příkopě.
V místě hradebního příkopu vznikla velkoměstská rušná třída, která patří pro svou polohu v centru města k nejfrekventovanějším v Praze. Ze starých staveb zůstalo jich zde jen několik jako např. palác Sylva Tarucca, palác Vernierovský, později Příchovský – dnes Slovanský dům. Nikoli náhodou se na živé třídě začaly usazovat již v 19. století banky, který patří k zajímavým historickým památkám i do dnešních dnů.
Přepracovaný zdroj: www.praha1.cz
Ulice patří částečně k pěší zóně a vede od dolní části Václavského náměstí a od ulice Na můstku k Prašné bráně na náměstí Republiky. Opevnění Starého Města, jehož součástí byl i hradební příkop, je dosud patrné ve zbytcích brány v ulici Na můstku v čp. 380/I, ve Staré rychtě v čp. 404/I, část hradby zůstala zachována blíže k Ovocnému trhu v čp. 579/I a nejviditelnějším důkazem starého opevnění je Prašná brána. Příkop se nacházel před více jak dva metry silnou hradební zdí, byl asi deset metrů široký a osm metrů hluboký.
Když byl hradební příkop naplněn vodou, stával se ze Starého Města uzavřený ostrov, kam bylo možné v těchto místech vstoupit Svatohavelskou bránou v ulici Na můstku a dnešní Prašnou z Hybernské ulice. V roce 1348 založil Karel IV. Nové Město pražské a opevnění, hradby i příkop ztrácely svůj přímý obranný charakter, a tak dal Karel IV. příkaz k boření hradeb kolem Starého Města.
Dnešní ulice Na příkopě začala skutečně vznikat až definitivním zasypáním staroměstského hradebního příkopu v roce 1760 a podle logiky místa získala i název Na příkopě. Ještě v témže století se však ujalo pojmenování V alejích, neboť středem ulice bylo vysázeno lipové stromořadí, po roce 1781 měla pak ulice název V starých alejích, aby se odlišila od novějších alejí na dnešní Národní třídě. V letech 1839 - 1870 nesla ulice název Kolovratova nebo Kolovratská třída podle Františka Antonína Libštejnského z Kolovrat (1778 - 1861), nejvyššího pražského purkrabího, jenž měl na Ovocném trhu palác se zahradou, která zasahovala až do ulice Na Příkopě. Hrabě z Kolovrat měl podstatnou zásluhu na zřízení našeho Národního muzea. V roce 1870 byl ulici vrácen její původní a nejstarší název Na Příkopě.
V místě hradebního příkopu vznikla velkoměstská rušná třída, která patří pro svou polohu v centru města k nejfrekventovanějším v Praze. Ze starých staveb zůstalo jich zde jen několik jako např. palác Sylva Tarucca, palác Vernierovský, později Příchovský – dnes Slovanský dům. Nikoli náhodou se na živé třídě začaly usazovat již v 19. století banky, který patří k zajímavým historickým památkám i do dnešních dnů.
Přepracovaný zdroj: www.praha1.cz
